Klášter Rabban Hormizd
Zpráva anglického cestovatele z roku 1890 o klášteře:
V žádné z cel jsem neviděl stopy po ohni. Některé cely mají druhou malou jeskyni vytesanou za tou větší, do které se vchází otvorem velkým tak akorát, aby se jím mohl proplazit člověk průměrné velikosti. Mniši jedí maso pouze o Velikonocích a o Vánocích a jejich obvyklá strava se skládá z vařené pšenice a čočky a tmavě zbarvených těžkých chlebových placek. Nepijí víno ani lihoviny a nemají světlo ani oheň. Pijí dešťovou vodu, kterou uchovávají ve skalních cisternách. K modlitbě je svolává zvonění při západu slunce, o půlnoci, za svítání a v určitou denní dobu. Počet mnichů v roce 1820 byl asi padesát, v roce 1843 třicet devět, v letech 1879-80 šestnáct a v roce 1890 asi deset.>
36.7490361N, 43.1152586E
812 m n. m.