Istanbul: Hagia Sofia / Ayasofya
Po vypálení dvou předchozích staveb pokračoval císař Justinián v 6. století n. l. v mimořádně ambiciĂłzním programu stavební politiky, v jehož rámci byla postavena bazilika s kupolí. Nejenže je to poslední z velkých pozdně antických chrámů postavených v Římské říši od dob Konstantina Velikého, ale ve své architektonické jedinečnosti je často považována za kostel bez precedentu a napodobení. Kupole Hagie Sofie s původním rozpětím 33 metrů zůstává dodnes největší cihlovou kupolí postavenou pouze nad čtyřmi opěrnými body v dějinách architektury. Svou gigantickou realizací, proporcemi a zvláštní harmonií interiéru je považována za jednu z nejvýznamnějších staveb všech dob. Díky zvláštní konstrukční struktuře a novátorské myšlence, kterou zde poprvé realizovali Isidor z Milétu a Anthemios z Tralleis v prolínání centrálního prostoru a podélné baziliky, vznikla stavba, která prozkoumala hranice dostupných technických možností pozdní antiky. Jedná se o jednu z nejodvážnějších staveb vytvořených člověkem a jednu z nejvýznamnějších staveb posledních 1500 let.
Téměř tisíc let (do dokončení katedrály v Seville v roce 1520) byla největší katedrálou na světě a největším uzavřeným prostorem na světě.